Tento článek je založený na obsahu švédského originálu „Agility för alla!“ od Cia Brändefors, který napsala Lucie Sehnal a se souhlasem klubu SRS i autorky původního článku uveřejnil ČKP o.s.
Tak takhle to chodí. Podejte jí prst a ona vám vezme celou ruku. Myslím, že z nejistého nováčka se stala nafoukaná a zatraceně dobrá agiliťačka, to jako já. Viním z toho Gail Adam a Grodan Elleby! Je to zcela jednoznačně jejich chyba, protože právě ony dvě daly Buffy její diplom. Jako čerstvý majitel agility šampióna jsem tedy podlehla záchvatu arogance a rozhodla jsem se, že se VŠICHNI potřebují dozvědět o mých ohromných zkušenostech nashromážděných během celých čtyř, ano, čtete dobře, čtyř agility závodů:
Agility. Možná jste je již viděli na některé z výstav a říkali jste si: „To by bylo úžasné, ale jak na to?“ Za prvé: nepotřebujete mít žádnou skutečnou agility dráhu s opravdovými překážkami, aby jste se tomu mohli začít také věnovat! Trénink agility je o budování potkaního sebevědomí, posilování vašeho vzájemného vztahu, trénování řešení problémů, vyrovnanosti a zvyku na prostředí. To můžete udělat mnoha způsoby!
Je nutné se vyzbrojit notnou dávkou trpělivosti a spoustou chvály. Váš potkan je ten nejlepší, nejšikovnější a nejtalentovanější chlupáč na celém světě, ba i v celém vesmíru, když poprvé zdolává kartónová udělátka. Porovnávejte potkana jen a pouze s ním samotným, nikoliv s ostatními potkany, které jste viděli nebo s vašim či vašimi ostatními potkany či potkanem, kteří jsou dost možná šikovnější. Zakládejte pochvalu na vlastních pokrocích onoho potkana. To ovšem neznamená, že nemůžete na vašeho potkana klást vyšší nároky, stačí, když přizpůsobíte požadavky dle jednotlivce a jeho denní formy.
- Doma můžete nalézt plno možností jak trénovat agility dráhu. Například knihovna, nechte potkana přijít na to, jak se dostat dolů. Nebo dejte potkana na opěradlo židle a ukažte mu cestu dolů. Je to jen na vaší fantazii, která vám může pomoci proměnit cokoliv u vás doma na cvičební dráhu. Během mých prvních závodů jsem svého potkana trénovala pouze tímto způsobem a v hodnocení stálo toto: „Působivé! Velmi dobře trénovaný potkan.“ Pro Buffy to bylo poprvé, kdy vůbec položila packu na nějakou skutečnou agility překážku.
- Trénovat uvyknutí potkana na prostředí je alfou i omegou celého tohoto počínání. Čím větší počet různých prostředí si potkan projde, tím šikovnější potom je. Sebevědomý potkan prostě běhá lépe. Důležitý je také fakt, že počet synapsí v mozku (ty jsou zodpovědné za přenos informací mezi mozkovými buňkami) je vyšší u mladých jedinců. Relativně nový výzkum však ukázal, že se počet mozkových buněk, během celého života, zvyšuje stimulací a tréninkem.* To znamená, že čím více se svým potkanem cvičíte a necháte ho poznávat nové věci, tím snadnější je pro něj se něco naučit! Běžte tedy i s potkanem do garáže, posaďte ho na schodiště, vezměte ho do prádelny nebo ho hoďte do borůvkového keříku a nechte ho, ať zkoumá. Pokud je váš chlupáč maminčin mazánek, položte ho na podlahu/zem a o kousek se vzdalte, aby vám potkan nemohl hned skočit zpět do klína.
- Trénujte potkana být na stole. Dokonce i když máte svého potkana často puštěného a chodíte s ním ven, pobyt na stole je pro něj poměrně vzácný zážitek. Spousta potkanů může reagovat způsobem, že se připlácnou ke stolu nebo se zdráhají jít blízko k jeho okraji. Nejlepší je trénovat pobyt na stole v krátkých intervalech a to denně. Pokud chcete, můžete na stůl položit nějaký vhodný ubrus, který by zabránil tančení potkanů po stole pro pobavení ostatních členů rodiny. Znovu je zapotřebí být trpělivý, čekat na potkana a dát mu prostor pro očištění se nebo klidně i zdřímnutí.
- Pokud chcete tak jako tak postavit pro potkana dráhu, bylo by moudré postavit ji jako jednodušší variantu k té závodní. To jste zřejmě nečekali! ALE! Pokud se potkan naučí dráhu příliš dobře, vystavujete se tak riziku, že na závodech poběží bez vás a to není dobře. Pokud je závodní dráha těžší než ta domácí, potkan se na vás obrátí pro podporu. Současně tak máte šanci trénovat princip a způsob překonání překážky. Udělejte nižší a širší áčko, nižší houpačku, kratší slalom atd.. Potkan dostane šanci seznámit se s překážkami, vy se naučíte poskytovat mu vhodnou pomoc a také to, co ho třeba činí nesvým nebo snižuje jeho koncentraci. Závodní dráha také znamená jistou výzvu a potkan se musí koncentrovat. Netrénujte však s překážkami příliš často, neboť potkan potom ztrácí zájem. Jednou týdně stačí.
- Dovolte potkanovi pocítit, co je to hrdost. Když začínáte trénovat něco nového, je to pro něj obtížné, neznámé, chvíli mu potrvá, než pochopí, co po něm vlastně chcete. Jakmile to ale pochopí, dejte mu šanci, aby pocítil, jak šikovný vlastně je. Představte si, že zrovna sedíte a čekáte už 30 minut na potkana, který by měl přijít k vám po opěradle lavičky někde v parku. Konečně se potkan začíná pomalu pohybovat směrem k vám, v tu chvíli ho ihned začnete podporovat a chválit, a když konečně dorazí až k vám, vezmete ho do náruče a muchláte a muchláte. Potkan si pomyslí: „Jen tohle po mě chtěla?!?“
Dejte potkanovi šanci zopakovat jeho úspěch. Po desetiminutové pauze položte potkana opět na opěradlo židle a nechte ho zase přijít k vám. Tentokrát přijde samozřejmě mnohem rychleji. Tohle je důležité hned ze dvou důvodů, jednak dáte potkanovi možnost pocítit onu hrdost sám na sebe, což zvýší jeho sebevědomí a také to posílí jeho schopnost dalšího učení. ** Bez zopakování jeho velkého úspěchu se může stát, že příště budete sedět třeba 28 minut…
- Vyvarujte se nahýbání nad potkana. Většina potkanů totiž očekává, že je v takovém případě chcete zvednout. Dobře vychovaný potkan má sice tendenci sedět v klidu a čekat na zvednutí, když se nad něj nahýbáte, vy však k němu promlouváte řečí těla velmi nevhodně. Potkan vůbec nechápe, z jakého důvodu se k němu nahýbáte. Radši si klekněte tak, aby jste byli ve výšce jeho očí nebo stůjte zcela vzpřímeně. Také se pokuste stoupnout si tak, aby se potkan přes překážky pohyboval přímo proti vám.
- Berte to v klidu! Na soutěžích agility nehraje čas vlastně žádnou roli, můžete plně využít maximální dovolený čas. Ve škole také dostanete určitý čas na nějaký test, řekněme 4 hodiny. Když dokončíte a odevzdáte test za dvě, neznamená to, že dostanete lepší hodnocení, stejně jako když s myšákem proběhnete dráhu za 1 minutu. Máte pět minut (ve třídě A), což je prakticky celá věčnost. Využijte tento čas a nestresujte potkana zbytečným spěchem. Jde o to ukázat váš vzájemný vztah, který s potkanem máte a také o to ukázat se jako dobrý vodič, který umí potkanovi pomoci vyřešit případný problém.
- Dolů to jde vždy. Pro seznámení potkana s novou překážkou se vyplatí, když ho položíte na její vrchol a necháte ho slézt ji. Může to chvíli trvat, než se myšák odváží, někdy až 30 minut. Buďte trpělivý a hlavně stále chvalte a povzbuzujte potkana, když se o to bude pokoušet. Slézání překážek zvedá potkanovi jeho sebevědomí a brzy se odváží na překážku i vylézt.
- Zapomeňte na odměnu ve formě pamlsků! Za prvé budete potřebovat obě ruce, když trénujete a za druhé pamlskem potkana jen rozptylujete. Potkan se musí soustředit na plnění úkolu a na vás, ne na jídlo. Mnoho testů na zvířatech a lidech ukázalo, že odměna funguje pouze pro jednodušší úkoly – pro komplikovanější úkoly se potom zcela stírají výhody vyplívající z předchozího učení. Je to dáno tím, že se potkan soustředí více na odměnu než na plnění úkolu. *** Potkan musí běhat přes překážky, protože to miluje, a protože miluje vás, potom to jde téměř samo. Zkrátka hrajte si spolu!
- Okno během učení. Když jste určitý čas něco trénovali, může se vám přihodit taková zvláštnost – naučený trik potkanovi najednou nejde. Potkan, který dříve dělal určitý trik jednou, dvakrát, třikrát i čtyřikrát po sobě z ničeho nic nerozumí, co po něm chcete. Hned si pomyslíte: “Tohle přece uměl levou zadní, tak by to měl v pohodě udělat zase!” Ano, to jistě může, ale ne dnes!
V učení čehokoliv je zcela normální ustrnout na mrtvém bodě či dokonce nahodit až zpětný chod. Buďte na to připravení a hlavně stále trpělivý. Snižte úroveň. Pokud máte například jednoho opravdu talentovaného potkana, který umí jít na laně po zadních nohou a dnes to nejde, tak zkuste jeden krok po zadních nožkách na stole. Nezapomeňte chválit. Musíte vše přizpůsobit zkušenostem potkana a jeho denní formě. Přehnané nároky na potkana mohou způsobit jeho “zaseknutí se”, ztráty důvěry a výsledků, které jste zatím vybudovali. Nechte trik chvíli být a dejte potkanovi čas. Místo toho trénujte jiné, jednodušší, věci.
- V nejlepším skončete. Nechte potkana skončit vždy ve chvíli, kdy se mu něco povede, aby měl jen pozitivní vzpomínky a dříve, než je unavený. Je mnohem vhodnější trénovat několikrát v krátkých intervalech, než pouze jednou a dlouho. (S výjimkou toho, kdy vyčkáváte na potkana, který zaujatě běhá po stole, knihovně či překážkách. V tomto případě mu dejte tolik času, kolik potřebuje!!!) Dává to potkanovi čas strávit nové dojmy, stejně jako zachovat jeho zájem o agility.
Tak, toto je více než dost informací o závodech a přípravě na ně. Není to ale to nejdůležitější ohledně agility. Nejdůležitější je, aby to pro potkany byla zábava! Agility jsou prostředkem, nikoliv cílem. Je to způsob, jak rozpohybovat potkana, posílit váš vzájemný vztah a potkaní sebevědomí. Agility jsou prostě skvělý způsob, jak se společně pobavit a vzájemně rozvíjet. Na to nikdy nezapomeňte!
Velké díky patří Grodan Elleby, matce potkaních agility.
* Pro ty, kteří o tomto chtějí vědět více, vřele doporučuji knihu s názvem „Human memory“, jejímž autorem je Alan Baddeley (1999). Jak již název napovídá, pojednává především o lidech, nicméně většina výsledků je založena na pokusech s potkany a psy.
** „Human memory“, Alan Baddeley (1999)
*** Opět se odvolávám na knihu „Human memory“, Alan Baddeley (1999) stejně jako na knihu „Human Motivation“, Russel G. Geen (1995) a na článek „Why incentive plans cannot work“, Alfie Kohn (1993) Harvard Business Review, strana 56 – 60. Primárně to opět pojednává o lidech, ale výsledky stojí z velké části na studiích provedených na zvířatech a to především na potkenech.
Z klubového časopisu HusRåttan č.105/prosinec 2002
Redakčně upraveno 22.3.2020, odstraněn odstavec „Když počasí dovolí: trénujte raději venku. Používejte opěradla laviček v parku, klepače u domů atd. Položte potkana na jeden konec lavičky, vy si klekněte na druhý a přilákejte ho. Buďte trpělivý. Může to nějakou dobu trvat a je možné, že potkan bude reagovat buď čištěním se nebo zíráním na vás z druhého konce lavičky. Nechte ho udělat si svoje a netlačte na něj.“ V dnešní době se preferuje trénování v bezpečí domova, kde potkany zbytečně nevystavujeme úpalu, parazitům, zánětu spojivek atd.