Seznamování nového potkana se stávajícím obyvatelem či obyvateli klece nemusí být pokaždé snadná záležitost a co potkan, to individualita a postup jak na to se může velmi různit. Pod pojmem „nováček“ je v tomto článku myšleno mládě, které jsme si právě vyzvedli od chovatele, tedy myšák ve věku pěti až osmi týdnů. Zařazování nového, ale již dospělého, potkana k jednotlivci či skupině je docela jiný případ – ne zcela ideální. Vraťme se ale k případu seznamování mláděte s našim potkanem či potkany. Jaký postup nebo metodu zvolíme závisí na několika faktorech, které je třeba před samotným seznamováním uvážit. Mezi ty nejdůležitější patří tyto:
Věkový rozdíl mezi seznamovanými potkany
Seznamování
Platí čím větší věkový rozdíl mezi nováčkem a stávajícími obyvateli bude, tím se seznamování může stát časově náročnější. Nejsnadnější to samozřejmě budeme mít, pokud si pořídíme sourozence (sestřičky nebo brášky), nebo pokud jsou myšáčci přibližně stejně staří a nehodláme je zařadit do nějaké skupiny jiných potkanů (žádnou ještě nemáme – jedná se o naše první potkánky nebo zřizujeme novou skupinu). Větší věkové rozdíly už sebou mohou nést větší problémy, ale nemusí tomu tak být vždy. Jak jsme si již napsali, je to velmi individuální záležitost. U samiček bychom se nemuseli obávat ani větších věkových rozdílů, protože i samice žijící dlouhodobě osamoceně lze při určité dávce snahy a trpělivosti téměř ve všech případech přesvědčit, aby svou novou spolubydlící přijaly. U samců to až tak jednoznačně říci nelze. Úspěch Vám nikdy nikdo není schopen zaručit a každé seznamování je ve své podstatě risk.
Počet stávajících potkanů
Pokud máme pouze jednoho potkana, který žil dlouho sám a chceme mu pořídit kamaráda, budeme to mít pravděpodobně mnohem náročnější, než při seznamování nováčka s více potkany. Potkan žijící dlouhodobě osamocen, bez kontaktu s jinými potkany, rychle ztrácí zvyklosti jejich sociálního chování. Takový potkan neví, jak se k budoucímu obyvateli jeho obydlí zachovat a může se tak velmi snadno stát, že zareaguje až příliš nepřiměřeně a nováčka nám vážně zraní nebo ho dokonce i zabije. Není to ovšem příliš časté, ale stát se to může. Samozřejmě není to pravidlo a může se nám klidně stát, že i potkan žijící dlouhodobě osamocen přijme kamaráda bez větších problémů. Velmi totiž záleží také na jeho povaze. Pokud seznamuje více potkanů, nepřijmutí nového nájemníka se až tolik obávat nemusíme, neboť naše „smečka“ už má jedno nebo více úspěšných seznámení za sebou.
Povaha potkana
Toto je neméně důležitá věc, na kterou nesmíme zapomenout zejména ve chvílích, kdy seznamujeme dva potkany velkého věkového rozdílu. Je to další faktor, který by nám měl pomoci se rozhodnout zda vůbec kamaráda či kamarádku pořizovat, případně jak je seznámit. Předpovědět přesnou reakci našeho potkaního miláčka na nového obyvatele sice nelze, ale pokud doma máme například dominantnější typ, je jasné, že pořízení kamaráda / kamarádky je zde na uváženou.
Znalost potkaní hierarchie
Seznamování
Pokud seznamujeme poprvé a neznáme potkani hierarchii, velmi často tak seznamovací proces z obav narušujeme a tím ho zbytečně prodlužujeme. Je důležité si uvědomit, že starší potkan si bude vůči „vetřelci“ hájit své území a malému to dá řádně najevo. Nový přírůstek si také bude muset projít jistou lekcí od staršího potkana, který mu více či méně rázným způsobem dá znát, kde je jeho místo v kleci. Toto je zcela normální a běžné chování. Zejména patrné je to při zařazování nového jedince do početnější skupiny potkanů. Na obrázku je zachycená ponížená poloha potkana, který leží na zádech pod výše postaveným potkanem ve skupině – malý potkan se vtírá do přízně staršího.
Průběh seznamování
Seznamování
Určitě hned nestrčíme nového potkana do klece ke staršímu / starším, ale začneme na neutrální půdě. To znamená někde, kde ani jeden z nich předtím neběhali a nebude tam tedy možnost ucítit něčí pachovou značku. Tento první kontakt je velmi důležitý, a proto je třeba být ostražitý. Říká se, že pokud nám starší potkan nováčka nezakousne hned při první příležitosti, máme z 90 % vyhráno. Dojde zde k prvnímu očuchání a ve většině případů zde oba seznamovaní potom běhají bez většího všímání si sebe. Jen občas dojde už v této fázi k první potyčce ze strany staršího potkana. Spíše to bývá naopak a prcek ze zvědavosti začne staršího potkana pronásledovat a otravovat. Není ani výjimkou napodobování aktu páření ze strany prcka, který začne po starším potkanovi skákat. Obvykle se nedočká přívětivé odpovědi a potkan se buď ožene a dá jasně najevo že tady končí sranda, a nebo před nováčkem začne prchat.
Po úspěšném prvním kontaktu můžeme přejít na, pro staršího potkana, známé území, jako je například okolí klece a podobně. Zde už je možnost konfliktu mnohem větší a spíše zde starší potkan pronásleduje nováčka, kterého se snaží vypudit ze „svého“ území. Samozřejmě jsme stále u toho a bedlivě pozorujeme, abychom mohli v případě problému okamžitě zasáhnout.
Poslední fáze je společné zavření do starousedlíkovi klece. Zde už musíte počítat s tím, že průběh nebude vůbec hladký. Nováček obvykle stráví své první chvíle v kleci nehybným ležením na zádech, kdy starší potkan stojí nad ním, občas po něm začne šlapat, či velmi razantně skákat. Pokud máme více potkanů, bude si to chudák malý muset vytrpět od všem starších potkanů v kleci a mnohdy je to celé doprovázeno až žalostným pískáním a kvičením malého prcka. Samozřejmě nastává rachot, pokud si to nováček nechce nechat líbit a nedá staršímu potkanovi ani možnost k očuchání a případnému pachovému označení a stále před ním prchá. Starší potkan ho pronásleduje a mnohdy si ho velmi nevybíravým způsobem zoubkama přitáhne pěkně k sobě, načež malý začne pištět jako by ho na nože brali. Ale toto všechno je zcela přirozené a není třeba do procesu zasahovat a narušovat ho. I zvýšení hlasu a okřiknutí nepřiměřené šikany vůči nováčkovi někdy stačí. Nováček ale obyčejně velmi rychle pochopí, kde je jeho místo a při střetu se starousedlíkem provozuje metodu mrtvého brouka, kdy hned lehá na záda a nehnutě, skoro až bez dechu, čeká až se majitel klece „vyřádí“ a odejde si po svých. Tohle trvá obvykle jeden až dva dny. Často mi pomohlo „srazit“ starousedlíkovu sebejistotu a dominanci vůči novému obyvavateli a tím uklidnit celou situaci v kleci přemístěním klece na jiné, pro stávající obyvatele neznámé, místo či dokonce do jiné místnosti, pochopitelně s možností mít alespoň poslechově stav v kleci pod kontrolou.
Problémy při seznamování
Rozhodně by neměla při seznamování téci krev, i když drobné lehce krvácející škrábance nemohou být vyloučeny. Většinou se totiž jedná o nechtěné zranění drápkem v rámci boje, nikoliv o cílený záměr. Pokud se Vám bude zdát, že seznámení trvá až příliš dlouho a vidina úspěchu zatím žádná, doporučuji použít metodu „přepravka“, která je podle mého názoru nejlepší.
Seznamování
Tato metoda je použitelná za předpokladu, že už spolu seznamovaní potkani přišli do styku alespoň na neutrální půdě a nezakousli se. Oba seznamované potkany zavřeme do umyté přepravky a necháme je spolu po určitý časový úsek. Někdy stačí hodina, někdy je třeba několik hodin a někdy jsou nutné třeba i dva dny. Potkani v tu chvíli zapomenou na vzájemné konflikty a jejich jediným společným cílem se stává únik z této, pro ně stresující, krabice. Po uplynutí přibližně 1 – 2 hodin bývají potkani už natolik otrávení a unavení, že společně usnou nebo alespoň znuděně polehávají. Ani zde ovšem není vyloučen možný konflikt. Naštěstí můžeme snadno zasáhnout a oba rváče uklidnit, když zvedneme přepravku a začneme s ní různě pohybovat nebo lehce houpat. Důležité potom je, že z přepravky musíme myšáky ihned zavřít do společné klece, jinak bylo všechno marné a my můžeme začít znova. V kleci ještě dochází k menším konfliktům, ale obvykle ještě téhož večera spolu budou spinkat v hamáčku.
Hlavně nesmíme začít zoufat, pokud se nám to nepovede hned první či druhý den. Někdy to holt vyžaduje trochu více času a trpělivosti, ale když se chce, všechno jde. Je také spousta jiných metod, jak na to jít, každý chovatel na to jde po svém, neboť už své potkany zná a ví co asi tak může očekávat. Tak hodně štěstí při seznamování…
Autor: Lucie Černušková, ChS Baltazarovo Doupě