Požadavky na vzhled potkana se neustále navyšují a posuzovatelé se přestávají spokojovat pouze s „výbavou od přírody“. Na základě těchto požadavků se s námi o své zkušenosti podělil jeden z dříve aktivních vystavovatelů.
Tak tedy drazí výstavní kolegové a sokové. Na posledních několika výstavách jste si mohli všimnout stále diskutovanější předvýstavní úpravy. Stržené body za dlouhou a neupravenou srst, špinavý ocas a podobně. No není to ostuda? Obzvlášť když se i k nám do Klacíkova pomalu dostávají zahraniční posuzovatelé z Německa, Holandska a odjinud. Kde je předvýstavní péče o potkana již zavedenou a běžnou praktikou.
A jelikož i my bychom chtěli docílit toho, aby pro Vás výstavy nebyly jen „v onen den šoupnou zvíře do přepravky a vyrazit“, v následujících několika bodech se Vám pokusím takovou předvýstavní péči o zvíře přiblížit.
1.Prohlídka před naloděním
Každý z nás si jistě umí představit to hektické a často velmi časné ráno, kdy se balíme a jedeme na výstavu. Přesto Vás, majitelé, vybízím! Zastavte se na moment a každé jednotlivé zvíře těsně před tím, než je umístěno do své výstavní přepravky ještě velmi pečlivě překontrolujte. Zaměřte se především na oblast pod bradou a za ušima. To jsou místa, kde se Vám rozhodně stroupky objevovat nemají. A pokud je tam naleznete, nechte svého zvířecího mazlíčka doma v kleci (stejně tak jako spolubydlící, kteří se mezitím mohli stát přenašeči), následně ošetřeného proti svrabu.
Je třeba věnovat tomu chvíli času a srst pečlivě prohmatat. V případě, že najdete pozůstatek dřívějšího souboje není to ještě nezbytný důvod k panice. Ale rozhodně kontrolu dokončete o to pečlivěji, neunikl-li vašemu zraku nějaký další stroupek. Zraku veterináře, případně na to posuzovatele (ano přejímka není vždy dokonalá, jak všichni víme), již totiž uniknout nemusí a uříznout si ostudu jen proto, že jsme tu chvilku zvířeti nevěnovali, za to určitě nestojí. Nemluvě o zbytečném rozruchu a ohrožení ostatních výstavních zvířat.
2.Umaštěné čumáčky
Porfyrin – všichni ho známe. Ať už na čumáčku, očičkách či v srsti. A ani na jednom místě není na výstavě žádoucí. Zvířata jsou při převozu ve stresu, a proto je u nich sekrece porfyrinu na výstavě či na cestě před výstavou většinou zvýšená. Ale umaštěný nos a zalepené oči je něco, co by se na posuzovatelský stůl dostat nemělo.
Přitom stačí jen mokrá plenka a před posouzením potkánkovi hlavičku otřít. Sami se pak můžete podívat, jaké Váš mazlíček nechá na látce stopy. Obzvlášť v horkých letních dnech. A hned budete mít lepší pocit, že Váš myšák nešel jako šmudla. Často se barvivo objevuje i v srsti, nejvíce u světlých barev. A vzhledem k trendu ho tedy teď nejvíce pozorujeme na siamáčcích. Odtud se již tak snadno dostat nedá a i když budete věnovat čas předvýstavní úpravě srsti, stejně se Vám potkánek zvládne zaneřádit i v přepravce při cestě na výstavu. Potom si sebou přivezte pleťovou vodu a gázové čtverečky. Pleťovou vodou jde porfyrin ze srsti částečně stáhnout, stejně jako jiné nečistoty. Ale hlavně potkánka ve vodě nijak nemáčejte, nikdy jí na něho nelijte a neočišťujte nos, oči a uši!!! Pleťovou vodu nanesete na gázu a lehce zvířeti otřete zrezlá místa. Můžete se pokusit špínu ze srsti „jakoby“ stáhnout. Také pokud zapomenete vyčistit ocas, dá se ještě něco pleťovou vodou zachránit.
3.Ocas a uši, tak jak se sluší!
Staré odlupující se šupiny? Noční můra posuzovatelů. Ne, nebojte, nejde o žádný teleshoping. Na vyčištění ocasu nepotřebujete žádné zázračné prostředky. Je to vcelku prosté. Připravíte si vlažnou vodu (můžete použít nějaké šetrné mýdlo či šampon speciálně pro zvířata) a ocas potkanovi řádně omáčejte. Pak vezměte houbičku na nádobí či žínku, kus ručníku nebo něco jiného co myslíte, že bude vyhovující, a ocásek opatrně otírejte. Nejen že zmizí ošklivé fleky, ale i velká část starých nehezkých šupin. Výsledkem je krásný čistý ocásek.
Někteří naši miláčci jsou opravdu odborníci na špinavé uši (skoro bych si dovolila tvrdit, že se tato vlastnost dědí po generace), a proto i ouška potřebují nezbytnou péči. Doporučuji k nim ale přistupovat mnohem jemněji než u ocásku, přeci jen můžete potkánkovi neopatrnou manipulací s mýdlem kolem uší dost ublížit. Doporučuji vlhký hadřík a ouška promnout mezi prsty. Zkušenější si mohou dovolit zadní stranu uší čistit pleťovou vodou, pokud se nato však necítíte, raději to vynechejte.
4.Srst je vizitka, ne ubytovna pro bezdomovce!
Mastná srst a lupy. Častý problém viditelný spíše u samců a starších zvířat. I tomu se dá zabránit. Pravidelným vyčesáváním srsti se z ní dostane dost nepořádku a nečistot, které v ní nemají co dělat. Poškozenou kůži (ať už suchou či naopak mastnou) lze ozdravit vykoupáním specifickým šampónem, na trhu se jich dá sehnat celá řada s nejrůznějšími oleji a přídavky k určité problematice. Já doporučuji šampón se sírou. Velmi nevábně voní, ale je opravdu dobrý na kůži a tím pádem i na srst zvířete. Koupání se však nedoporučuje právě v den před výstavou, srst je pak totiž rozlítaná a nepůsobí upraveným dojmem. Pokud však nemáte jinou možnost a potkánka před výstavou vykoupete, je dobré pak srst nastříkat sprejem pro uhlazenou a lesklou srst (pozor na oči!). Potkánek pak bude působit uhlazeně a upraveně.
Nejdiskutovanější praktikou však stále zůstává trimování srsti. Mohli jste si všimnou, že posuzovatelky začali zohledňovat přesahy srsti a strhávat body za dlouhou srst. Přesahy srsti má asi každý potkan. Je to přirozená složka srsti a jde o odumírající chlupy, které po čase vypadávají. Každý si určitě všiml, že když chvilku mazlí svého potkánka, zůstanou mu pak na oděvu chlupy. Právě tyto chlupy jsou však pro výstavní vzhled potkana nežádoucí a dají se snadno odstranit jednoduchým vytrháváním.
Nepočítejte však s tím, že si nad to den před výstavou sednete a vyškubete celého potkana. Jelikož nato většina myšáků není zvyklá, rozhodně z toho nemusí být nadšení. Proto doporučuji začínat opravdu několik týdnů před výstavou a to tak, že při běžném hlazení a mazlení prostě dvakrát či třikrát vezmete za dlouhé konce srsti a vytrhnete. Tenhle proces opakujete každý den a postupně škubání věnujete více času přesně podle toho, jak každé jednotlivé zvíře reaguje. Když si s tím dáte tu práci, před výstavou máte doma myšáka s krásnou rovnoměrnou srstí. V zahraničí je tato úprava srsti již běžná a zavedená, nejde o žádné škubání slepic či podobně. Technika je vesměs lehká, ale potřebuje určitou praxi. A opravdu myslete nato, že to za jeden večer nespasíte. Trimování se týká zase spíše samečků. Jejich srst je delší a rozlítanější a navíc nebývá na výstavě zrovna uhlazená.
Pozn.: vzhledem k tomu, že je článek trochu staršího data, doplnila bych, že od trimování potkanů se v dnešní době ustupuje a chovatel raději obětuje bod za přesahy…osobně netrimuji a v plánu to ani nemám. (Jana „Wren“ Veselá, ChS ILLEGAL Rats)
Cílem tohohle malého manuálu je zvednou úroveň vystavovaných zvířat a hlavně potkanáře naučit, že výstava není jen ráno vstát, nandat zvířata do přepravek, prdnout do klecí a večer sbalit. Každé zvíře ať už jde o koně, psy, kočky, morčata a jiné je před výstavou připraveno. Proto není jediný důvod, proč by se to nemohlo stát běžným standardem i u potkanů.
Přeji hodně štěstí při upravování vašich mazlíčků. A mnoho výstavních úspěchů.
Autor: Anna Kacerovská