Diabetes mellitus (Cukrovka)

• Za tuto sekci bych chtěla moc poděkovat Marii „Grove“ Hájkové z ChS Grove
• Díky jejímu Matýskovi se u nás potkanářský svět poprvé dozvěděl o diabetes u potkanů
• Matýsek se i přes tuto zákeřnou chorobu dožil krásných dvou a půl let, nejen já věřím, že se má za „Duhovým mostem“ krásně (Wren)

• Pozn. V případě, že máte podezření, že Váš potkan trpí diabetem, je vhodné vytisknout tento článek a přinést ho do ordinace spolu s potkanem – opravdu velmi málo veterinářů má povědomí o výskytu diabetes u potkana a jeho léčbou

Základní informace

Cukrovka neboli diabetes mellitus je chronické onemocnění metabolismu, způsobené poruchou tvorby inzulinu ve slinivce břišní (nedostatečná tvorba inzulinu, porucha uvolňování inzulinu nebo jeho snížená účinnost na cílové receptory v buňkách).

Projevuje se zvýšenou hladinou cukru (glukozy) v krvi, ale zároveň postihuje i hospodaření s ostatními živinami a ovlivňuje tak celkovou přeměnu látek v organismu vyznačující se glykosurií (přítomnost cukru v moči) a hyperglykemií (zvýšené množství cukru v krvi). Mezi nejčastější příčiny vzniku cukrovky patří dědičná dispozice, virové infekce, nesprávná výživa, nadváha (riziková je zejména obezita centrální části, kdy je nadbytečný tuk uložen nad boky), málo pohybu. Další častou příčinou, kterou je vždy nutné vyloučit jsou nádorové změny na slinivce břišní.

Příznaky

• polydipsie (nadměrná žízeň)
• polyurie (nadměrné močení)
• polyfagie (nadměrná žravost)
• hubnutí, slabost, únava, ospalost,apatie, dehydratace i při nadměrném pití
• mravenčení nebo znecitlivění chodidel, bolesti nohou
• předrážděnost, apatie
• svědění
• kožní infekce, suchá lámavá srst bez lesku
• pomalé hojení ran

Mechanismus vzniku klinických projevů při diabetu: při nedostatku inzulinu chybí organismu energie, přestože tělo má glukozy dostatek až přebytek, glukoza je bez využití vylučována ledvinami a při tomto procesu se spotřebovává velké množství vody, chybějící energii se organismus snaží nahradit spalováním tuků, při kterém vznikají ketolátky a dochází k acetonurii (aceton v moči- proto nakyslý zápach moče), při nedostatku tekutin může dojít ke ketoacidoze (hromadění ketolátek a překyselení organismu) až k synkopám (krátkodobým výpadkům vědomí) či kómatu

Diagnostika

• vyšetření moče na cukr a ketolátky (nitrobuněčný nedostatek glukozy vede v tkáních k navýšení rozkladu tuků s nadprodukcí mastných kyselin a jejich metabolizací vznikají v nadbytku ketolátky)
• vyšetření krve na přítomnost glukozy – kapkou krve na glukometru přímo ve veterinární ordinaci
• NORMOGLYKEMIE (normální množství glukózy v krvi zdravého potkana) je 2,8 – 7,5 mmol/l
• případně kreatinin a urea v krvi (pro vyloučení poškození ledvin)

Terapie

• dieta s omezeným příjmem sacharidů a zvýšeným obsahem bílkovin a vlákniny
• pravidelný a častý příjem potravy se standartním složením, dostatek vody
• pravidelné dávky inzulinu (snižuje hladinu krevního cukru tím, že podporuje přenos glukozy z krve do buněk, nejvíce do svalové a tukové tkáně), dávkované pravidelně v přesný čas
• lehká fyzická aktivita (udržuje svalový tonus a fyzickou zdatnost, snižuje hladinu glukozy v krvi, kontroluje hladinu tuku v krvi a napomáhá ke kontrole hmotnosti)

Akutní komplikace

• 1. hypoglykemie – příčinou je náhlý pokles hladiny cukru v krvi (nadměrná zátěž, příliš vysoká dávka inzulinu, pacient se řádně nenakrmí), příznaky se rozvíjí rychle – nápadný vlčí hlad, zvýšená aktivita, neklid, zmatenost, v poslední fázi křeče až bezvědomí a smrt, v takovém případě je nutné podat glukozu nebo sladký čaj do tlamičky- v případě křečovitého sevření čelistí vtíráme glukozu (např, ve formě glukopuru) do dásní
• 2. hyperglykemie – vzniká při zvyšující se hladině cukru v krvi (nízká dávka inzulinu nebo její vynechání, stres, nemoc, nedostatečné množství tekutin), tento stav se vyvíjí pomaleji, vystupňují se při něm všechny projevy – nadměrné močení, žízeň, dehydratace, ospalost, apatie až bezvědomí, sladce páchnoucí dech, ztížené rychlé prohloubené dýchání a zvýšená srdeční činnost, v takovém případě je nutné podat inzulin a jednorázově tekutiny

Chronické komplikace

• diabetická neuropatie (postižení nervů)
• diabetická retinopatie (postižení sítnice)
• diabetická nefropatie (postižení ledvin)
• mikroangiopatie (postižení malých cév)
• onemocnění srdce a cév, vysoký krevní tlak, infekce

Autor: Marie Hájková, čerpáno z internetu z humánních zdrojů

Revize: Tereza Nováková

Potkan a diabetes? Článek 1/2

Je zcela nepochybné, že laboratorní potkani byli a stále jsou využívání pro výzkum různých lidských nemocí, z nichž nejznámější je pravděpodobně rakovina, kterou si bohužel občas geneticky nesou i někteří potkani z chovatelských stanic, kde jsou šlechtěni v zajímavých a mnohdy vzácných varietách. Objevují se však i jiné problémy, např. kardiovaskulární onemocnění, alergie, obezita a také diabetes. Pokud vím, v naší republice se zatím ještě nikdo nezabýval diagnostikou a léčbou diabetu u potkanů, kteří jsou chováni pro radost jako domácí mazlíčci, jejichž majitelům na nich opravdu velmi záleží. Jak tedy postupovat? Jak onemocnění přecházet, jak jej včas rozpoznat? Lze vůbec cukrovku u potkana nějak stabilizovat a léčit? Odpověď je jednoznačně pozitivní – ano lze.

U Matýska jsem nejprve vůbec nic nepoznala. Až když jsem při pravidelném víkendovém vážení zjistila, že začal ubývat na váze, zbystřila jsem. Snažila jsem se mu podstrojovat, zvlášť dostával piškotky a různé dobrůtky, domnívala jsem se totiž, že na něj kvůli jeho nízkému postavení ve skupině nezbude dostatek toho lepšího jídla. Nic nepomohlo a Matýsek stále hubnul. Dala jsem jej tedy na pozorování do samostatné klece, ačkoliv vím, že ve své skupině jsou kluci mnohem spokojenější a mimo ni nechtějí žrát a chřadnou.

Již během prvních dvou dnů jsem došla k otřesnému zjištění, a to jak moc Matýsek pije a tím pádem i čůrá. Normální příjem tekutiny je u potkana průměrně 50ml na 1kg živé váhy, tedy u půlkilového myšáka cca 25ml na den. Matýskovi ale byla 100ml napaječka na den málo !!! Ihned jsem posbírala pár bobečků a Matýskovu moč a zanesla obojí do Labvetu v Pražských Holešovicích na vyšetření. Ještě týž den mi přišly mailem výsledky, vyšetření trusu na parazity negativní, vyšetření moče – výrazná glukosurie, stopová acetonurie (ketonurie). V tomto momentě jsem se obrátila na veterinárního lékaře. Podrobnosti zde nebudu uvádět, snad jen to, že Matýsek dostával více než měsíc ATB pro podezření na zánět ledvin. V důsledku perorálního podávání ATB 2x denně téměř ztratil chuť k jídlu a proto dostával samé dobrůtky a laskominy, aby vůbec papal a alespoň něco přibral.

Jediný smutný výsledek byl ten, že Matýsek zhubnul ještě o 100g a za den vypil přesně 150ml vody !!! Byl velmi unavený až apatický a jednu zadní nožičku tahal za sebou, jako kdyby v ní ztratil cit. Málo se pohyboval, nejraději někam zalezl a tam seděl nahrbený se zježenou srstí, která byla suchá a bez lesku. Za jediný den pročůral celou klec a byl divně nakysle cítit. Musím přiznat, že jsem začínala propadat panice. K zásadnímu zvratu došlo až po opakovaném vyšetření krve (odběr byl proveden v inhalační anestezii z krční žíly a zaslán na rozbor opět do Labvetu v Praze Holešovicích). Výsledek byl konečně více než jasný – hyperglykemie. (Při prvním rozboru krve na veterině byla paradoxně zjištěna nízká hladina glukozy v krvi!) Co teď? Když u nás nemáme žádné zkušenosti s dávkováním inzulinu u potkanů? Nejprve jsme začali na doporučení veterinárního lékaře s velmi nízkým dávkováním, které však nepřineslo absolutně žádný výsledek. Matýsek samozřejmě okamžitě přestal dostávat sladké a omezili jsme přísun sacharidů.

Podařilo se mi v Praze najít veterinu, kde mají k dispozici glukometr, tedy přístroj, který zjistí hladinu glukozy v krvi během pár vteřin z jediné kapky krve. Nechtěla jsem vystavovat Matýska třetí anestezii a v případě glukometru stačí napíchnout ocásek. Odběr se podařil a výsledek byl děsivý, ještě mnohem vyšší hladina glukozy než před týdnem, kdy jsme začali píchat inzulin. Pátrala jsem na internetu a našla článek v angličtině, pojednávající o diabetu u potkanů. Bylo zde uvedeno i dávkování, doporučené zahraniční chovatelkou, které bylo ovšem velmi vysoké.

Zvolila jsem zlatou střední cestu a riskla jsem to s vědomím, že Matýsek buďto nepřežije nebo ho zachráním. Jeho zdravotní stav byl už natolik špatný, že každý další den byl utrpením nejen pro něj, ale i pro mne. Přestože dávka inzulinu byla tak vysoká, k žádné velké změně první den nedošlo. Již od začátku každodenní podkožní aplikace inzulinu jsme začali třikrát denně pro kontrolu měřit hladinu glukozy v moči a ta byla stále neúnosně vysoká. Dávku jsme tedy pomalu a postupně zvyšovali a již během pár dní se hladina glukozy konečně snížila. Matýsek okamžitě ožil, jeho motorika se výrazně zlepšila a příjem tekutin klesl na 50-70ml za den. Nakoupili jsme dietní granulky a konzervy pro diabetické kočky a kromě těchto přípravků dostává Matýsek jen dia suchary pro diabetiky rozmočené v hořkém čaji s troškou mléka a také zeleninu – ledový salát, okurku nebo čínské zelí. A nejlepší zpráva nakonec, Matýsek opět přibral !!! Zatím ještě nemáme úplně vyhráno, ale rozhodně jsme na dobré cestě. Pevně věřím, že teď už to zvládneme. Matýsek sice bydlí sám, především kvůli dietě, ale i proto, aby měl klid, nicméně nijak nestrádá. Přes den, když nejsem doma, spí ve své kleci. Večer a v noci má otevřenou klec na mém nočním stolku a chodí běhat do mé postele. Každý večer na mne čeká, až půjdu spát. V noci občas přijde, pomazlí se a někdy usne pod peřinou. Čůrat chodí do záchůdku, který má připravený vedle klece a do klece se vrací najíst a napít. Stálý přístup k vodě a jídlu je velmi důležitý, bez vody by mohlo dojít k hromadění glukozy v těle a dehydrataci organismu, bez jídla by mohl nastat hypoglykemický šok. Používáme měkkou a teplou podestýlku a pohodlný hamak, aby nedocházelo k otlakům. Klec čistíme každý den. Přestože dříve patřil Matýsek k méně komunikativním potkanům u nás doma, dnes je z něj báječný mazlík a přes nepříjemné procedury je mi zcela oddán.

Co tedy říci na závěr? Snad jen to, že diabetes mellitus se sice může vyskytovat i u potkanů z chovatelských stanic, nicméně nemusí být noční můrou chovatelů, protože jej lze diagnostikovat a při dodržování přísných dietetických omezení, pravidelném režimu a vzájemné spolupráci i léčit. Přestože je s největší pravděpodobností genetického původu, dodržováním zdravé životosprávy mu lze předcházet a pozornou péčí i včas rozpoznat. Přestože potkánek s diabetem může prožít kratší život než jiný, zdravý potkan, dokáže přinést svému majiteli mnoho krásných a radostných chvil a potěšit svojí přítulností a láskou. A na takové přátele se nikdy nezapomíná.

poděkování:
MVDr. Lee Wildnerové
MVDr. Petře Mikulcové
MVDr. Marii Lietavcové
Ivě Rejtharové – nevidomé diabetičce
a v neposlední řadě všem mým kamarádkám chovatelkám

Autor: Marie Hájková, chs Grove, 29.11.2006

Zdroj: http://www.kralici.cz/potkani/alba.asp?diabetes

Spící Matýsek

– doplnit foto -

Matýsek Článek 2/2

Matýsek má diabetes mellitus, tedy cukrovku (viz album diabetes). Každý den pícháme přesnou dávku inzulinu a pravidelně měříme hladinu glukozy v moči. Z Matýska se stal přes všechno s tím související trápení veliký mazel a v noci si chodí pro pomazlení do mé postele Po více než dvou měsících se podařilo jeho velmi špatný zdravotní stav stabilizovat a došlo už i k nepatrnému zlepšení. Doufáme a věříme, že teď už to bude jen a jen lepší. Za cenné rady i za obětavou podporu moc a moc děkuji MVDr. Lee Wildnerové – Leo, jsi poklad

o osm měsíců později:
Matýsek se má čile k světu a na každodenní včeličku si dokonale zvykl. Jeho dieta se skládá z diabetických granulí pro psy od Puriny a diabetických konzerviček pro kočky rovněž od Puriny (vybírala jsem velmi pečlivě tak, aby měl ve stravě co nejnižší množství živočišných bílkovin). Po přechodu na tuto stravu se jeho potřeba inzulinu výrazně snížila a co je nejlepší – stále se postupně snižuje. Dnes je jeho dávka skutečně minimální a Matýskův zdravotní stav je kromě diety a inzulínu naprosto v pořádku. Máme z něj velkou radost. Je to náš mazlík a plyšáček, no posuďte sami :-))

po dalších čtyřech měsících:
Minulý týden Matýseček oslavil neuvěřitelné druhé narozeniny a to hned dvojím způsobem. Jednak jsou mu krásné dva roky, ale vpodstatě se i symbolicky podruhé narodil ! Ač se to zdá naprosto neuvěřitelné, už měsíc žádný inzulin nepotřebuje … Jak k tomu došlo? Nejprve trocha teorie: cukrovka neboli diabetes mellitus je chronické onemocnění metabolismu cukru způsobené poruchou tvorby inzulinu ve slinivce břišní, kde u lidí existují dva typy – diabetes I. typu (je způsobený tím, že se ve slinivce přestal inzulín vytvářet, základem léčby je dodávání inzulinu) a diabetes II. typu (je vyvolán poruchou uvolňování inzulínu ze slinivky nebo jeho sníženou účinností, základem léčby je především dieta).

Jelikož je Matýsek pravděpodobně jediný potkan s diagnostikovaným diabetem v republice, je jasné, že nikdo nevěděl, o jaký typ cukrovky se jedná, jaké typy u potkanů existují, jaká je prognoza a jak léčit. Nezbylo tedy než metodou pokusu, kde žádný omyl být nesmí, vyzkoušet, jak Matýskovi pomoci. Každý večer ve stejnou dobu dostával Matýsek svoji dávku inzulinu a abychom vyloučili jakýkoliv omyl, pravidelně jsme měřili hladinu glukozy v moči (jiný způsob nebyl přijatelný, např. odběr krve, i když jsem ze začátku uvažovala i o zakoupení glukometru). Matýsek se vpodstatě naučil vyčůrat na povel, a jelikož měl zvýšený příjem tekutin, nebylo takový problém, aby udělal „loužičku“. Měření probíhalo každý den, občas bylo pro stanovení přesné křivky potřeba měřit po dvou hodinách celých 24 hodin. Podle této křivky a denních naměřených hodnot jsme každý den rozhodovali, jakou dávku Matýskovi ten den podat, jestli potřebuje inzulinu méně nebo více. Později jsem se naučila i podle Matýskova chování poznat, jestli spadá spíše do hypoglykemie nebo do hyperglykemie.

Jak jsem již psala, poté, co jsme přešli na DM veterinární dietu od Puriny, se jeho stav výrazně zlepšil, to znamená, že inzulinu potřeboval méně. Měření moči se v té době stalo dosti obtížným, protože Matýsek pil už naprosto normálně, a tak jsme na loužičku často museli čekat i přes půl hodiny. Během několika dalších měsíců se jeho potřeba inzulinu pomalu stále snižovala až na téměř neodměřitelné minimum. Proto jsme se po pečlivém uvážení a po konzultaci s Levvv (která je Matýskovou dvorní paní doktorkou) rozhodli inzulin zcela vynechat. Výsledek byl více než překvapující !!! Po pár dnech se hladina cukru zcela vyrovnala a žádný cukr v moči nebyl ! Nejenže se Matýskovi nestalo vůbec nic, ale naopak přibral a ožil, jako kdyby získal další chuť do života. Jeho denní dávku masa z konzervy, kterou dříve dostával najednou před aplikací inzulinu, jsme mu rozdělili na dvě dávky (ráno a večer). A nyní, jelikož jsme už měsíc nezaznamenali žádné negativní následky, si troufám tvrdit, že jsme to dokázali !!!…

Nechci teď myslet na budoucnost, na to, že se Matýskův stav se může jednoho dne zase zhoršit, a už vůbec ne na to, že jednou také odejde docela. Teď se radujeme z toho, že je mu dobře, že ho nemusíme trápit pravidelným pícháním, a také a především užíváme jeho lásky a radosti ze života. Jsem přesvědčená, že kromě inzulinu bylo i mazlení nedílnou součástí jeho léčby. Nemám slova na to, abych popsala, jak mne Matýsek každý večer vyhlíží, kdy už půjdu spát, abychom se pomazlili. Když přijdu, okamžitě přiběhne, aby se přitulil, nechal se pohladit a podrbat, olízal mi ruce a tvář. Pak se proběhne po posteli a zase se vrátí do klece, ovšem během noci se několikrát zase vrátí, aby se ujistit, že tam stále jsem a řekl si o další dávku pomazlení a pozornosti. Věřím a pevně doufám, že mu je budu moci poskytovat ještě hodně, hodně dlouho.

Autor: Marie Hájková, chs Grove

Zdroj: http://www.kralici.cz/potkani/alba.asp?matysek

Odpočívající Matýsek

– doplnit foto -