Respirační onemocnění potkanů

Onemocnění dýchacího aparátu neboli respirační onemocnění je jedno z nejčastějších onemocnění, se kterým se u potkanů můžete setkat. Potkani jsou k nemocem dýchacího aparátu velmi náchylní a to zejména v zimním období či jiném „teplotním stresu“ (např. střídání veder a ochlazení)

Osnova:

• Příznaky
• Příčiny
• Jak léčit
• Doprovodná léčba
• Prevence

Příznaky, které se mohou vyskytovat u respiračních onemocnění

Majitel si nejčastěji poslechově všimne jako prvního příznaku tzv. „vrkání“. Zde je přehled i dalších příznaků, kterých by si majitel měl všímat a neprodleně stav potkana řešit.

• Vrkání: potkan vydává praskavý (bublavý) zvuk podobný vrkání holubů
• Časté pšíkání, omývání nosu: může ho doprovázet tvorba hlenů, které potkan vyfrkne
• Porfyrin vylučovaný z očí nebo nosu – jedná se o barvivo produkované Harderovou žlázou, často je zaměňováno za krev. Potkani produkují porfyrin mimo jiné právě jako projev onemocnění. Potkan si často při čištění rozmaže porfyrin po srsti hrudních končetin, boků a zad, jde to vidět zejména u světlých myšáků.
• Snížená chuť k jídlu: někdy až neschopnost příjmu potravy z důvodu extrémní dušnosti
• Apatie, polehávání
• Nahrbený postoj, naježená srst, skřípání zuby (vše projevy diskomfortu)
• Jiné abnormální zvuky a ztížené dýchání: praskání, hvízdání, namáhavé dýchání (v závažných případech se potkan ztěžka nadechuje břichem – pomáhá si svalovinou břišního lisu, může lapat po dechu)

Příčiny pšíkání/vrkání

1. Infekční onemocnění
2. Alergie
3. Další onemocnění, která tyto příznaky doprovází

1) Infekční onemocnění

• Bakteriální
• Virus SDA (samostatný článek zde)
• Virus Seandai

Nejčastější příčinou pšíkání u potkanů jsou bakteriální infekce. V případě, že se již objeví vrkání, je nutné ihned navštívit veterinárního lékaře, neboť se jedná o vážný příznak a nemoc může postupovat až kriticky rychle. Doporučuji vždy vyhledat veterináře, který se specializuje na drobné savce (hlodavce).

Bakteriální infekce u potkana rychle postupují a způsobují bronchitidy (zánět průdušek) či pneumonie (zánět plic), případně kombinaci obou. Z bronchitid se při zanedbané péči vyvine pneumonie velmi snadno.

Potkan se nakazí přímým kontaktem s bakteriemi (např. z rukou majitele, výstavy, kontakt s novými potkany ve skupině, špatná hygiena chovu), případně „hematogenně“ – zánět probíhá někde jinde v těle a krví se šíří do plic. Často jsou pneumonie spuštěny náhlým poklesem imunity – např. v důsledku stresu, teplotních změn, u starších potkanů. Do té doby zdravý potkan je při poklesu imunity náchylný jednak k nákaze z prostředí a jednak k nákaze bakteriemi (mohou být kombinovány i s viry, plísněmi) vlastního těla, tzv. podmíněnými patogeny. Jsou to bakterie, které se přirozeně vyskytují v organismu (jako komenzál respiračního epitelu) a nezpůsobují žádné klinické potíže, až do stavu snížené imunity, kdy tohoto stavu „využijí“ a přemnoží se. Mezi podmíněné patogeny a častou příčinu respiračních onemocnění u potkanů patří např. bakterie Mycoplasma pulmonis (viz níže)

Původci:

• Mycoplasma pulmonis – podmíněný patogen

Mycoplasmové infekce a sníženou imunitu často doprovázejí a komplikují další bakterie, nejčastěji se jedná o tyto druhy:

• Streptococcus pneumoniae
• Pasteurella pneumotropica
• Bordetella bronchiseptica
• Klebsiella pneumoniae
• Corynebacterium kutscheri

Infekci může komplikovat i SDA virus, zejména v případě Mycoplasmové infekce (viz článek SDA virus)

2) Alergie:

V případě chronických (vracejících se, přetrvávajících) problémů s pšíkáním či vrkáním může veterinář uvažovat i nad příčinou alergie. I potkan může být alergický např. na prach, čpavek aj.. V případě alergie se snažíme nalézt alergen a vyhnout se mu (např. bezprašné podestýlky, intenzivní hygiena) a veterinářem stanovenou léčbu k potlačení přehnané imunitní reakce organismu (např. Prednison)

3) Další onemocnění:

Pšíkání /vrkání může být doprovodným příznakem dalších onemocnění nebo může být s těmito nemocemi spojeno. Diagnostiku je vhodné nechat na veterinárním lékaři, ale můžete mu pomoci tím, že si budete u svého potkana všímat jakéhokoliv neobvyklého příznaku.

• Otitis media/interna: zánět ucha je často spojen se zanedbanými infekcemi respiračního aparátu
• Abscesy
• Nádory
• Polypy
• Stres: některá zvířata se ze stresu „rozpšíkají“. Zvíře umístíme do klidného prostředí a pozorujeme, zda se stav bude lepšit

Terapie (léčba)

Pokud u potkana pozorujeme naježení, apatii, skřípání zuby, výtok z nosu, vrkání – ihned a neodkladně je nutné navštívit veterinárního lékaře. V tomto stavu si již potkan neporadí sám a zbytečným čekáním se mu může velmi rychle přitížit.

Terapie v tomto případě zahrnuje zejména antibiotika, která nasadí veterinární lékař. Volbě antibiotik by měl předcházet odběr vzorku a odeslání na kultivaci se zjištěním citlivosti na jednotlivá antibiotika, bohužel to není v praxi běžné. Obvykle veterinární lékař nasadí antibiotika přímo se širokospektrým účinkem, aby předešel rapidnímu zhoršení stavu, které u potkanů může přijít velmi rychle. A také z finančních důvodů, protože každý chovatel není ochoten kultivaci se stanovením citlivosti uhradit. Nicméně doporučuji kultivaci nechat provést, zejména pokud máte chov více potkanů a postižení jedinci nebudou na léčbu dostatečně reagovat.

Bohužel v případě velmi časté Mykoplasmové infekce lze kultivaci provézt pouze na speciální požadavek, neboť se běžnou kultivací nezjistí.

Nejčastěji předepisovaná ATB:

• Enrofloxacin: např. Enrogal, Baytril; dávkování: 15 mg/kg , per orálně nebo subkutánně dvakrát denně, 10-30 dní
• Doxycyklin: např. Ronaxan; 5 mg/kg, p.o.dvakrát denně , 10-30 dní
• Marbofloxacin: např. Marbocyl; 4mg/kg p.o. nebo s.c. jednou denně
• Amoxicilin klavulanát: např. Synulox; 20,g/kg p.o. dvakrát denně
• Velice účinně se jeví kombinace Enrofloxacin + Doxycyklin podávaných současně.

V případě mírnějších infekcí mohou být nasazena pouze nesteroidní antiflogistika (léky proti zánětu a podpůrná léčba – závažnost posoudí veterinář).

V případě pšíkání, bez hlenového výtoku a jiných doprovodných příznaků, signalizujících diskomfort zvířete (naježení, apatie, výtok z nosu/očí) můžeme potkanovi pomoct doma:

• Průduškový čaj: slabší odvar v napáječce je základ léčby nachlazení, ideální je dětský průduškový čaj
• Jitrocelový sirup: první pomoc při počínajícím nachlazení: na piškot, v čaji nebo vodě dáváme v případě, že potkan pšíká, vrká (v případě vrkání však neodkladně navštivte veterináře); na trhu je více druhů jitrocelových sirupů: varianta s echinaceou na podporu imunity, mateřídouškou, vitamínem C, pozor – sirup musí být bez alkoholu (vždy doporučuji konzultovat s lékárníkem)!
• Nosní kapky Nasivin pro kojence: ulehčí dýchání, zmírní otok sliznic v dutině nosní, nachlazenému potkanovi stačí kapka na nosík, 4x denně
• Vitamin C: nejlépe se přidává v kapkách, určených pro morčata, případně prášková forma rozpustná ve vodě (C-compositum)

Doprovodná léčba k medikamentům

Při léčbě respiratorních infekcí doporučuji dodržet následující doplňující postupy v léčbě:

• Oddělit potkana od ostatních, v případě že ji špatně snáší, vybrat mu „kamaráda“ do karanténní klece po dobu léčby. Důležité zejména u samic, které samotu velmi zle nesou.
• Klidový režim
• Držet ho v čistém, bezprašném prostředí: výborná je podestýlka Asan, papírové utěrky (udržovat co nejvíce čisté!), podložky pod štěňata na čůrání (též pro děti či ležící pacienty)
• Udržovat v teple: ideální je umístění do boxíku, dát mu do pelíšku fleecové deky (netřepí se), případně ohřívací lahev – dobře poslouží i pet láhev naplněná horkou vodou, obalená ručníkem nebo dekou a vložená do klece nebo přepravky, kde potkan leží. Vždy musí mít potkan možnost přelézt si na chladnější místo, aby nedošlo k přehřátí a dehydrataci. Nutno hlídat, aby nádobu s vodou neprokousnul a nevytekl obsah. Pozor na udržování tepla i při převozu potkana k veterináři!
• Zvýšení vlhkosti vzduchu: mokrý ručník na topení, případně odpařovačku. Je vhodné kápnout i pár kapek éterického oleje pro uvolnění dýchacích cest- např. eukalyptový olej (Euky bear)
• Dostatečný příjem tekutin: do napáječky dát slabý průduškový čaj, oslazený glukopurem, nebo alespoň vodu, slazenou medem či glukopurem. Pokud potkan nepije sám, napájíme ho stříkačkou bez jehly (roztok 3 polévkových lžic medu rozpuštěných v 1 litru teplé vody), po troškách, pozor na to, aby potkan podávané množství polykal a nedošlo k nežádoucímu vdechnutí
• Pokud potkan nechce jíst, je taktéž nutné ho krmit stříkačkou. Vhodné jsou dětské kaše, přípravek Rodicare, Nutridrink , mačkaný banán. Krmení provádět co nejčastěji denně po malých dávkách kvůli velice rychlému metabolismu, vhodné je aby krmící směs nebyla studená.
• Dodržovat dávkování léků vždy ve stejném čase a dohlédnout, aby potkan v rámci možností pozřel celou dávku.
• Immunovet: vhodný přípravek posílení imunity, pomáhá urychlit léčbu, zlepšit apetit a kondici
• Po léčbě ATB je vhodné nasadit terapii probiotiky (jogurt s živými kulturami aj.)

Prevence

• Karanténa nově příchozích zvířat minimálně 14 dní (neznamená umístění potkana do jiné klece ve stejné místnosti, ale minimálně do jiné místnosti – ideální je jiná domácnost)
• Zvláštní opatrnost a důsledná karanténa u zvířat ze zverimexů nebo neznámého chovu (velmi častý výskyt respiračních onemocnění)
• Včasná léčba potíží
• Podpora imunity v chladném období (echinacea)
• Používání bezprašných podestýlek
• Udržování čistoty v kleci (minimalizovat čpavek) a pravidelná dezinfekce
• Pozor na umístění klece v průvanu a „šokové“ větrání místnosti
• Nekouřit v blízkosti potkanů
• Mýt si důkladně ruce po každém příchodu z venku či manipulaci s jinými zvířaty

Autor: Tereza Nováková; Korekce: MVDr. Romana Kastlová

Použité zdroje: http://ratguide.com/health/lower_respiratory/pneumonia.php